Čarodějnice stezka polskou - české hranice - Průvodce

nowakiNowaki – obec byla zapsána v roce 1291. U řeky Korzkiew, nedaleko centra obce, objeveno úložiště lužické kultury a raně středověké osídlení sahající až do 10. - 13. století. V centru obce se nachází kostel sv. Ondřeje poprvé zmíněného v roce 1335, kterého po celá staletí provází změny. V roce 1515 na jeho místě postavili nový, mnohokrát jej přestavovali, v roce 1945 byl spálen, následně obnoven v roce 1975. Kostel je obklopen kamenno-cihlovou zdí z 16. století. Naproti kostela u cesty stojí středověký kříž pokání. V obci je kamenný dům z 18. století se zazděným nápisem s erbem biskupa Filipa Schaffgotscha a datem 1758.

lubiatowRadzikowice – tato obec byla zapsána v roce 1145 jako Radzicowvicz či Steffensdorf. Ve vsi se nachází kostel sv. Bartoloměje zapsán v 1335 roce. Původně jako gotický, následně okolo roku 1600 přestavěný na renesanční. Kostel je obehnán kamennou zdí z přelomu 16. a 17. století, hned vedle hlavního vstupu je barokní mariánská socha z 1686 roku. U plotu fary je jeden ze dvou křížů pokání, druhý je u zdi kostela. Před druhou světovou válkou zde existovalo letiště a během války tady byly malé pracovní tábory pro polské a britské vězně.

sekowiceSękowice – zděná kaplice z poloviny 19. století.

nysaNysa – založení „nového" města ve vlámském zákoně sahá až do roku 1223, vedle raně středověkého osídlení, které se připisuje Bolesławowi Krzywoustemu. Zlomem v historii města bylo přejetí otmuchowsko-nyského kastelánství vratislavskými biskupy. K celkovému chopení se moci, také světské, nad nyskou a otmuchovskou zemí došlo v roce 1290, což byl začátek nyského knížectví vratislavských biskupů, které trvalo až do roku 1810, tzn. do sekularizace církevního majetku pruským králem Bedřichem Wilhelmem III. V 15. století nastal obrovský rozvoj města, a to i co se architektury týče. Bylo postaveno mnoho budov, mezi jinými: kostel sv. Jakuba a Anežky, 90-ti metrová věž radnice, kostel sv. Barbary. Nysa byla od středověku významným centrem vzdělání a vědy. Od 1417 roku zde působila farní škola, později změněna na gymnázium. První zmínka o myšlence vybudování univerzity pochází z roku 1622 – byli k ní pozvání jezuité, kteří se aktivně podíleli na jejich přípravách. Dokumenty ukazují, že biskup chtěl postavit velkou školu, která měla mít všechny jezuitské univerzitní katedry. Bezprostřední pomoc jezuitských biskupů mělo podpořit vytváření a fungování budoucí univerzity. Bohužel vypukla 30-ti léta válka, která narušila práci biskupů a jezuitů. Místo obrovské jezuitské univerzity založili školu s názvem „Carolinum", ve které učil, mimo jiné, Christoph Scheiner, objevitel slunečních skvrn. Seznam žáků přináší zajímavá jména, najdeme zde například Michała Korybuta Wiśniowskiego, pozdějšího krále Polska. Na přelomu 17. a 18. století se začalo s přestavbou města v barokním stylu, čeho je názorným příkladem kostel sv. Petra a Pavla s klášterem Bożobrobców. Město bylo od 1740 roku pod vládou Prusů, kteří vytvořili z Nysy jednu z nejdůležitějších slezských pevností. V roce 1807 bylo město obléháno Napoleonovou armádou. Na památku těchto událostí jsou zazděné dělové koule kupříkladu do stěny Domu Wagi Miejskiej. Konec Nysy jako pevnosti přinesl až rok 1889. Od té doby se město stává správním a kulturním centrem severní Opolszczyzny. Dnes je Nysa jedním z nejkrásnějších slezských měst disponující mnoha památkami.

Basilika sv. Jakuba a sv. Anežky
Její historie sahá k počátkům Nysy. Současnou gotickou podobu jí dal v letech 1400-1430 mistr Piotr z Ząbkowic. V chrámu najdeme například nejcennější sbírku náhrobních plastik Slezska a ostatky blahoslavené Marie Luisy Merkert. Vedle kostela stojí nedokončena zvonice, na jejímž vrcholu můžeme od roku 2005 nahlédnout do veřejně přístupných prostor Pokladny sv. Jakuba, které nabízejí skvostný pohled na jedinečné výrobky ze zlata. Nysa byla v období od 12. do 18. století zlatnickým centrem Slezska. Mezi „zlaté poklady" ve zvonici patří mezi jinými kalichy, misky, ciboria, monstrance.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Postaven v letech 1688-1692. Kostel Nanebevzetí Panny Marie spolu s kolegiem a gymnáziem tvoří jeden z nejnovějších a největších barokních jezuitských komplexů Slezska. Uvnitř se nachází zajímavý hlavní oltář a zbytky polychromie Karla Dankwarta.

Seminář sv. Anny
Nejstarší dochovaná část jezuitských sbírek vznikla v letech 1656-57, objekt je zajímavým příkladem raného baroka. Dělníkem na stavbě i autorem projektu byl Melchior Werner. V roce 1802 bylo místo přeměněno na nemocnici a v roce 1809 zde započala výroba zbraní. Zničen po poslední válce byl zrekonstruován v roce 1969. Dnes v něm sídlí Národní hudební škola 1. a 2. stupně.

Jezuitské Kolegium
To bylo v letech 1669 až 1673 založeno z podnětu biskupa Karla Habsburského. Na nádvoří jsou zachovány fragmenty ochranných zdí. Uvnitř Kolegium najdeme mimořádně krásnou aulu a bohatou knihovnu. Právě tady byla kdysi jedna s prvních lékáren provozovaných mnichy. Nyní je sídlem Svazu škol pojmenovaném na čest zakladatele „Carolinum".

Klášter Sester Alžbětinek
Dům, ve kterém se původně scházely sestry sv. Alžběty, byl postaven v eklektickém stylu v letech 1863-65. Zakladatelkou byla, v roce 2007 blahoslavená, obyvatelka Nysy – Marie Luisa Merkert, často přezdívanou „Slezská Samaritánka". Najdeme zde pokoj, který sloužil Matce jako sekretariát. Do dnešního dne se v něm dochoval psací stůl, skříň pro úschovu důležitých dokumentů, na policích cenné památky včetně dopisů, prvních statutů, záslužný kříž, desky z věna, voskované pečetě, první relikviář z prosince roku 1872. V těsné blízkosti kláštera je jeden z nejcennějších měšťanských domů v Nyse (ul. Kramarska) z 1. poloviny 16. století.

piotrapawlaKostel sv. Petra a Pavla
Historie této budovy je spjata s řádem řeholních kanovníků – Řád Božího Hrobu v Jeruzalémě, zvanými Rytíři. Svatyně byla založena v 18. století. Zvláště pozoruhodnými jsou iluzionistické obrazy (polychromie) bratrů Tomáše Kryštofa a Felixe Antonia Scheffler datované na rok 1730, pozdě barokní hlavní oltář z téhož roku, hlavní kazatelnice, varhany postaveny Wilhelmem Schefflerem v roce 1766, kaple Božího hrobu a šest barokních zpovědnic.

wiezawroclawskaVěž Ziębickiej Brány
Tato kamenno-cihlová gotická věž, postavena v 1350 roce, byla původně části opevnění. Její rekonstrukce proběhla ve 2. polovině 19. století. U vchodu je kamenný lev, který byl po vítězné bitvě v roce 1488 převezen ze zámku. V současné době slouží věž jako rozhledna.

Návštěvníci

331570
Dnes
Včera
Tento Týden
Minulý Týden
Tento Měsíc
Minulý Měsíc
Všechny dny
30
270
3334
326188
7965
9639
331570
Adresa IP: 54.158.30.219
 
Copyright © Čarodějnická cyklotrasa po polsko - českém pohraničí
designed by sm32 STUDIO