Čarodějnice stezka polskou - české hranice - Průvodce

Barva značení na polské straně – černá
Celková délka: 233 km (95 km na polské straně, 138 km na straně české)
Průběh trasy: Paczków – Pomianów Dolny – Lubiatów – Ligota Wielka – Sarnowice – Otmuchów – Ulanowice – Grądy – Rysiowice – Karłowice Wielkie – Słupice – Nowaki – Radzikowice – Sękowice – Nysa – Konradowa – Wyszków Śląski – Niwnica – Domaszkowice – Wierzbięcice – Kępnica – Hajduki Nysie – Stary Las – Nowy Las – Charbielin – Jarnołtówek – Skowronków – Konradów – Głuchołazy – Zlaté Hory – Rejvíz – Česká Ves – Jeseník – Vernířovice – Sobotín – Velké Losiny – Rapotín – Šumperk – Mírov – Mohelnice

V roce 2006 přišlo Sdružení cestovního ruchu Jeseníky s nápadem vyznačit cyklostezku „Po stopách čarodějnic". Okres Nysa se v roce 2009 rozhodl požádat polského zeměpisce Kazimierza Staszkowa z PTTK v Nysie aby stezku vyznačil i po polské straně. Označení polské trasy proběhlo v rámci programu OPPS CZ-PL 2007-2013 díky projektu „Po stopách čarodějnic na česko-polském pomezí". Na polské trase bylo umístěno 10 informačních tabulí týkajících se čarodějnických procesů na česko-polském pomezí a vydáno průvodce s mapkou. Důležitým prvkem je zřízení stálé muzeální čarodějnické expozice v Muzeum v Nysie. V roce 2010 okres Nysa spolu s Cykloturistickým Klubem KTUKOL z Głuchołaz (s nápadem přišel Eligiusz Jędrysek) stanovil Regionální Cyklistický Odznak „Po stopách čarodějnic" ve dvou stupních. Celkové znění pravidel s instrukcemi k získání odznaku najdete na internetových stránkách www.powiat.nysa.pl nebo www.ktukol.pl.

Čarodějnická cyklostezka začíná v Paczkowie u Domu Kata, ve kterém je vytvořen malý skanzen napodobující místnost, ve které místní popravčí kdysi žil.

 

paczkowPaczków – město bylo založeno na počátku 13. století. V roce 1254 postaveno opevněný hrad, který měl za úkol chránit hranice nysko-otmuchowského knížectví před Českou republikou a slezskými knížectví. Město podléhalo tzv. vlámskému zákonu a spolu s investičním aktem dostalo spoustu privilegií (např. právo vaření piva). Postavilo se nové město s klasickým středověkým uspořádáním ulic, obklopené kamennou zdí s 19 věžemi cca 1200 metrů dlouhou a 9 metrů vysokou. Dnes opevnění představují jedny z nejlépe dochovaných městských hradeb v Polsku. Vjezd do renesanční části města střeží obranné věže: Kłodzka, Wrocławska (dnes rozhledna), Ziębicka a později renesanční Nyska. Díky opevněnému komplexu je dnes Paczków nazyván jako „polský Carcassonne". Mezi další památky patří: 48 metrů vysoká renesanční věž postavena v polovině 16. století na příkaz biskupa Baltazara Promnitza, renesanční, barokní a novoklasicistní budovy, kostel sv. Jana Evangelisty ze 14. století, který je příkladem gotického chrámu s unikátní kostelní studnou zvanou „Tatarskou" a roubený Dům Kata (v současné době Turistické informace). Jednou z největších atrakcí je Plynárenské muzeum s významnou sbírkou plynoměrů.

Pomianów Dolny - první zmínka o obci je datována na rok 1261, do poloviny 18. století patřila k nyskému vévodství, dnes leží v Dolním Slezsku. Nejdůležitější památky: barokní kostel sv. Františka Ksawerego postaven v roce 1725 a v roce 1803 přestavěn do novoklasicismu, před kostelem pozdě barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století, u cest kapličky rovněž z 19. století, zříceniny barokního paláce z 18. století spolu se zříceninou mauzolea z konce 19. století a starodávný mlýn z 19. století – nyní sloužící jako sklad a výrobna krmiv.

lubiatowLubiatów – obec byla uvedena v roce 1335 spolu s hodnotnou sbírkou památek: kostel sv. Vavřince a Mikuláše z roku 1302, na jeho místě ve druhé polovině 18. století postaveno pozdě barokní vznešenou budovu s částečným použitím jeho částí kde se ve věži kostela nachází gotický zvon z 1497 roku a v obklopující kostel zdí kající kříž. V blízkosti kostela jsou zříceniny renesančního zámku z roku kolem 1600, přestavěného okolo poloviny 19. století. U cest zachováno mnoho křížů a na terénu obce kapličky. Dokonce i mimo obec, na cestě k severozápadu stojí kříž pokání.

Ligota Wielka – obec byla zmíněna v roce 1261. Ve 30. letech 20. století, v souvislosti s výstavbou Jeziora Otmuchowskiego, byla spodní část obce zaplavena. Během druhé světové války zde působil malý pracovní tábor pro jugoslávské vězně. V návaznosti do barokní architektury má obec kostel Panny Marie Bolestné z 1929 roku s kopií Michelangelovy Piety.

Sarnowice – vznik obce v 1261 roce. Dnes je centrem cestovního ruchu a rekreace u Jeziora Otmuchowskiego spolu s četnými agroturistickými farmami. U jezera je sídlo Jachtklubu „OPTY" a Stanica Wędkarstwa PZW. V obci je kaple Panny Marie Růžencové z 19. století.

otmuchowOtmuchów – historie města, a to zejména jeho počátky jsou nerozlučně spjaty s historií Slezska a vratislavských biskupů. Již v roce 1155 zde sídlilo kastelánství zmíněné ve vratislavské bulle, ze kterého se pak na základě vlámského zákona v roce 1374 vyvinulo město Otmuchów. Do roku 1810 zůstávalo v rukou vratislavských biskupů a byl součástí nyského biskupského knížectví. Opakované nájezdy a ničení husity však vedlo ke ztrátě mnoha opevnění, až kastelánství bylo třeba přenést do nedaleké Nysy. Škody způsobené slezskými válkami, Nysou a Paczkowem způsobily, že se Otmuchów nikdy nestal významným městským centrem. Jeho rozkvět je spojen s meziválečným obdobím, kdy byla v blízkosti města vybudována vodní nádrž, která přitahovala mnoho turistů a ti tak uformovali město jako turistické centrum. Během prohlídky Otmuchova stojí za povšimnutí zvláštní architektura a vzácné historické budovy. Jedním z nejdůležitějších je biskupský goticko-renesanční hrad, který byl v 2. polovině 17. století přestavěn na barokní sídlo vratislavských biskupů. Pozůstatkem přestavby jsou mezi jinými unikátní „koňské schody" v krytém schodišti. Během slezských válek byl částečně zničen a následně přestavěn v polovině 19. století Wilhelmem Humboldtem. Před druhou světovou válkou přizpůsobený potřebám cestovního ruchu, tuto roli plní dodnes. Další cennou památkou Otmuchova je renesanční radnice postavena v roce 1538 na příkaz biskupa Jakuba von Salza. Její současná podoba pochází z 1817 roku. V rohu radnice jsou sluneční hodiny nesoucí dva erby: města a biskupů, které v roce 1575 přikázal vyrobit biskup Martin Gerstmann. Pozoruhodná je také posvátná architektura: barokní kostel sv. Mikuláše a Františka Xaviera s obrazy Michaela Willmanna a Karla Dankwarta, novogotický hřbitovní kostel sv. Anny či Mariánská Socha řezbáře Antoniego Jorga, která od roku 1734 stojí na otmuchovském náměstí. Významným pozůstatkem středověkých městských hradeb zachovaným do dnešního dne je gotická věž zvaná „Nyską" či „Wróblą", která sloužila jako městské vězení. Skutečnost, že město mělo svého kata, svědčí i pomník „Žena kata" – socha je umístěna na ulici 1. Máje. Na téměř roky zničeném nápisu zní: „Já, Krzysztof Kuhn, kat, nařídil jsem postavit pro věčnou chválu Bohu čest Anny Katarzyny Helbranin mé ženy i hospodyni". Od 1620 roku existovala v Otmuchově katovna. Prvním katem byl Wolf Bohmichen. Řemeslo bylo po mnoha pokolení přenášeno z otce na syna až do poloviny 19. století. V Otmuchově se tím uživily dvě rodiny.

ulanowiceUlanowice – stará slovanská obec založena na polském právu před rokem 1300. Najdeme zde zámecký komplex skládající se z barokního paláce, folvarku i parku s barokní kamennou sochou Krista z 1724 roku.

Grądy – obec byla uvedena v roce 1300 jako Hermansdorf, Herzmantowitz, Eherzen. U rybníka, ve směru na Laskowic, si můžete zachytat a je zde i stravovací zařízení.

rysiowiceRysiowice – tato obec byla založena jako rytířská usedlost v 1. polovině 13. století. V 1860 roce zde postavili nádherný palác s nádechy romantické a eklektické architektury s prvky novorenesanční, novobarokní i novorománské architektury. Palác je obklopen parkem z 19. století, ve kterém se nachází mauzoleum z konce 18. a počátku 19. století. Palác je v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti.

karlowiceKarłowice Wielkie – obec poprvé zmíněna jako villa Karlouicz v roce 1244. Nachází se zde nejcennější kostel regionu, kostel sv. Máří Magdalény. Původní zaznamenám v roce 1244, nynější barokní byl zaznamenán v roce 1758. Interiér má bohaté barokní a rokokové vybavení i zařízení. Na stěně kostela je umístěn renesanční náhrobek z 2. poloviny 16. století a epitaf z roku 1820. U cesty do Kamiennika stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století. Narodil se zde Edward von Grützner – autor portrétů, zátiší, ilustrací pro Shakespearova díla. Jeho obrazy jsou dodnes velmi populární mezi znalci, lze je nalézt ve mnoha sbírkách a muzeích.

Słupice – obec vznikla jako slovanské hradiště a ještě před koncem roku 1300 byla přenesena na německé právo. V obci je kaple z 19. století s novogotickými charakteristikami.


nowakiNowaki – obec byla zapsána v roce 1291. U řeky Korzkiew, nedaleko centra obce, objeveno úložiště lužické kultury a raně středověké osídlení sahající až do 10. - 13. století. V centru obce se nachází kostel sv. Ondřeje poprvé zmíněného v roce 1335, kterého po celá staletí provází změny. V roce 1515 na jeho místě postavili nový, mnohokrát jej přestavovali, v roce 1945 byl spálen, následně obnoven v roce 1975. Kostel je obklopen kamenno-cihlovou zdí z 16. století. Naproti kostela u cesty stojí středověký kříž pokání. V obci je kamenný dům z 18. století se zazděným nápisem s erbem biskupa Filipa Schaffgotscha a datem 1758.

lubiatowRadzikowice – tato obec byla zapsána v roce 1145 jako Radzicowvicz či Steffensdorf. Ve vsi se nachází kostel sv. Bartoloměje zapsán v 1335 roce. Původně jako gotický, následně okolo roku 1600 přestavěný na renesanční. Kostel je obehnán kamennou zdí z přelomu 16. a 17. století, hned vedle hlavního vstupu je barokní mariánská socha z 1686 roku. U plotu fary je jeden ze dvou křížů pokání, druhý je u zdi kostela. Před druhou světovou válkou zde existovalo letiště a během války tady byly malé pracovní tábory pro polské a britské vězně.

sekowiceSękowice – zděná kaplice z poloviny 19. století.

nysaNysa – založení „nového" města ve vlámském zákoně sahá až do roku 1223, vedle raně středověkého osídlení, které se připisuje Bolesławowi Krzywoustemu. Zlomem v historii města bylo přejetí otmuchowsko-nyského kastelánství vratislavskými biskupy. K celkovému chopení se moci, také světské, nad nyskou a otmuchovskou zemí došlo v roce 1290, což byl začátek nyského knížectví vratislavských biskupů, které trvalo až do roku 1810, tzn. do sekularizace církevního majetku pruským králem Bedřichem Wilhelmem III. V 15. století nastal obrovský rozvoj města, a to i co se architektury týče. Bylo postaveno mnoho budov, mezi jinými: kostel sv. Jakuba a Anežky, 90-ti metrová věž radnice, kostel sv. Barbary. Nysa byla od středověku významným centrem vzdělání a vědy. Od 1417 roku zde působila farní škola, později změněna na gymnázium. První zmínka o myšlence vybudování univerzity pochází z roku 1622 – byli k ní pozvání jezuité, kteří se aktivně podíleli na jejich přípravách. Dokumenty ukazují, že biskup chtěl postavit velkou školu, která měla mít všechny jezuitské univerzitní katedry. Bezprostřední pomoc jezuitských biskupů mělo podpořit vytváření a fungování budoucí univerzity. Bohužel vypukla 30-ti léta válka, která narušila práci biskupů a jezuitů. Místo obrovské jezuitské univerzity založili školu s názvem „Carolinum", ve které učil, mimo jiné, Christoph Scheiner, objevitel slunečních skvrn. Seznam žáků přináší zajímavá jména, najdeme zde například Michała Korybuta Wiśniowskiego, pozdějšího krále Polska. Na přelomu 17. a 18. století se začalo s přestavbou města v barokním stylu, čeho je názorným příkladem kostel sv. Petra a Pavla s klášterem Bożobrobców. Město bylo od 1740 roku pod vládou Prusů, kteří vytvořili z Nysy jednu z nejdůležitějších slezských pevností. V roce 1807 bylo město obléháno Napoleonovou armádou. Na památku těchto událostí jsou zazděné dělové koule kupříkladu do stěny Domu Wagi Miejskiej. Konec Nysy jako pevnosti přinesl až rok 1889. Od té doby se město stává správním a kulturním centrem severní Opolszczyzny. Dnes je Nysa jedním z nejkrásnějších slezských měst disponující mnoha památkami.

Basilika sv. Jakuba a sv. Anežky
Její historie sahá k počátkům Nysy. Současnou gotickou podobu jí dal v letech 1400-1430 mistr Piotr z Ząbkowic. V chrámu najdeme například nejcennější sbírku náhrobních plastik Slezska a ostatky blahoslavené Marie Luisy Merkert. Vedle kostela stojí nedokončena zvonice, na jejímž vrcholu můžeme od roku 2005 nahlédnout do veřejně přístupných prostor Pokladny sv. Jakuba, které nabízejí skvostný pohled na jedinečné výrobky ze zlata. Nysa byla v období od 12. do 18. století zlatnickým centrem Slezska. Mezi „zlaté poklady" ve zvonici patří mezi jinými kalichy, misky, ciboria, monstrance.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Postaven v letech 1688-1692. Kostel Nanebevzetí Panny Marie spolu s kolegiem a gymnáziem tvoří jeden z nejnovějších a největších barokních jezuitských komplexů Slezska. Uvnitř se nachází zajímavý hlavní oltář a zbytky polychromie Karla Dankwarta.

Seminář sv. Anny
Nejstarší dochovaná část jezuitských sbírek vznikla v letech 1656-57, objekt je zajímavým příkladem raného baroka. Dělníkem na stavbě i autorem projektu byl Melchior Werner. V roce 1802 bylo místo přeměněno na nemocnici a v roce 1809 zde započala výroba zbraní. Zničen po poslední válce byl zrekonstruován v roce 1969. Dnes v něm sídlí Národní hudební škola 1. a 2. stupně.

Jezuitské Kolegium
To bylo v letech 1669 až 1673 založeno z podnětu biskupa Karla Habsburského. Na nádvoří jsou zachovány fragmenty ochranných zdí. Uvnitř Kolegium najdeme mimořádně krásnou aulu a bohatou knihovnu. Právě tady byla kdysi jedna s prvních lékáren provozovaných mnichy. Nyní je sídlem Svazu škol pojmenovaném na čest zakladatele „Carolinum".

Klášter Sester Alžbětinek
Dům, ve kterém se původně scházely sestry sv. Alžběty, byl postaven v eklektickém stylu v letech 1863-65. Zakladatelkou byla, v roce 2007 blahoslavená, obyvatelka Nysy – Marie Luisa Merkert, často přezdívanou „Slezská Samaritánka". Najdeme zde pokoj, který sloužil Matce jako sekretariát. Do dnešního dne se v něm dochoval psací stůl, skříň pro úschovu důležitých dokumentů, na policích cenné památky včetně dopisů, prvních statutů, záslužný kříž, desky z věna, voskované pečetě, první relikviář z prosince roku 1872. V těsné blízkosti kláštera je jeden z nejcennějších měšťanských domů v Nyse (ul. Kramarska) z 1. poloviny 16. století.

piotrapawlaKostel sv. Petra a Pavla
Historie této budovy je spjata s řádem řeholních kanovníků – Řád Božího Hrobu v Jeruzalémě, zvanými Rytíři. Svatyně byla založena v 18. století. Zvláště pozoruhodnými jsou iluzionistické obrazy (polychromie) bratrů Tomáše Kryštofa a Felixe Antonia Scheffler datované na rok 1730, pozdě barokní hlavní oltář z téhož roku, hlavní kazatelnice, varhany postaveny Wilhelmem Schefflerem v roce 1766, kaple Božího hrobu a šest barokních zpovědnic.

wiezawroclawskaVěž Ziębickiej Brány
Tato kamenno-cihlová gotická věž, postavena v 1350 roce, byla původně části opevnění. Její rekonstrukce proběhla ve 2. polovině 19. století. U vchodu je kamenný lev, který byl po vítězné bitvě v roce 1488 převezen ze zámku. V současné době slouží věž jako rozhledna.


wiezabramyziebickiejVěž Vratislavské Brány
Věž byla postavena v roce 1351, v 16. a 17. století proběhla její modernizace – zvýšena a přestavěna. V roce 1550 dostala novou omítku spolu s různými ozdobami. Vchod z ul. Kolejowej je zdobený portál jednoho z domů. Potvrzením jsou tři erby (prostřední erb biskupa Jana Sitscha, zakladatele „Domu Wagi Miejskiej").

Městské Hradby
První obranné prostředky byly dřevěně-železné (1259 nebo 1261). Až v době biskupa Przecława z Pogorzeli ze z hradeb staly kamenno-cihlové se sedmero bránami: Ziębicka, Wrocławska, Bracka i Celna – Nowe Miasto, Bialska, Mikołajska a Zbójnicka na Starym Mieście. Do dnešního dne zůstaly dvě z nich – Wrocławska a Ziębicka. Dochované části zdí najdeme na těchto místech: Biskupský Dvůr, Rytířský kostel s klášterem, rozvětvení Bílé řeky, Vratislavská Brána, v sousedství severní věže biskupského zámku a v zahradě jezuitského kolegium.

pieknastudnia"Krásná Studna"
Barokní mistrovské dílo kováře Wilhelma Hellewega, pocházející z 1686 roku, vytvořeno na příkaz tehdejšího starosty Kaspra Naasa. Studna se do dnešního dne může pyšnit svou krásou díky železné, nádherně ornamentálně zdobené mříži.

fontanna"Studna Trytona"
Mramorová perla nyského baroka zde byla postavena v roce 1700-1701 na vzor Berniego římské fontány – Fontanna del Tritone na Piazza del Tritone. Navazujíc do římské tradice, kterou je umisťování nad dveře domů nápisu S.P.Q.R. – „Senatus Populusque Romanus" čili „Senát a Lid Římský", vyryli na fontáně S.P.Q.N. – „Senat Populusque Nissiensis" – „Senát a Lid Nyski".

Biskupský palác
Stavbu tohoto velkolepého sídla vratislavských biskupů začal v roce 1620 biskup Karel Habsburg. Dokončen byl v roce 1729 za vlády biskupa Františka Ludvíka Neuburga. Na stěnách nádvoří jsou staré sluneční hodiny a na nádvoří můžete vidět dělové koule, kousky dnes neexistující radnice a dva hraniční sloupy nyského knížectví. V současné době je zde muzeum, ve kterém mezi jinými najdeme i expozici zabývající se tématikou čarodějnických procesů na nysko-jesenickém pomezí. Vedle paláce pak stojí dřívější biskupské sídlo – tzv. Biskupský Dvůr.

domwagiDom Wagi Miejskiej
Byl postaven v letech 1602-1604 ve stylu severní renesance. Symbolizuje kdysi prosperující obchod ve městě, který byl sídlem měr a vah. Zničen během napoleonských válek v roce 1807. Po desítkách let zrekonstruován a na památku napoleonských časů zazděno v jižním průčelí budovy kamennou dělovou kouli. Následně znovu zničen v 1945 roce, zrekonstruován v 1947. Dnes je zde Okresní a městská veřejná knihovna.

nysabastiofortyNyské opevnění
Jehož průlomovým obdobím bylo panování pruského krále Friderika II, který po mnoho let Nysu vášnivě přestavoval a udělal z ní jednu z nejsilnějších a nejmodernějších pevností tehdejší Evropy. Do dnešního dne se zachovala víc jak polovina budov z 18. století. V roce 2008 zde proběhla rekonstrukce částí objektů včetně „Bastionu św. Jadwigi" a Vodní tvrze. Na přelomu letních prázdnin stojí za to v Nyse shlédnout představení „Bitwy o Twierdzę Nysa".

Na okraji města je v nedaleké blízkosti železniční tratě hora Hexenberg (Góra Czarownic), na které se údajně měly konat sabatní setkání čarodějnic z Nysy. V malé kobce, na dvoře a v jedné místnosti dávného Biskupského Paláce (dnes sídlo Muzea) najdeme stálou expozici, která dokumentuje historii čarodějnických procesů v nyském knížectví. Výstava je rozdělena do tří částí: soudní síně, komory bylinářky a vězení. Tam si například můžete prohlédnout repliky mučicích nástrojů pocházejících ze 17. století, norimberskou pannu, trůn čarodějnice, španělské boty, kacířovou vidlici a mnoho dalších. Výstava je otevřena v otevíracích hodinách Muzeum (www.muzeum.nysa.pl).

Konradowa - synovský kostel sv. Konrada (kościół filialny św. Konrada) byl postaven v roce 1940 z iniciativy farníků. Je to jediný kostel v této části Evropy s tímto nebývalým názvem. Sv. Konrad z Parzham (vlastním jménem Jan Birndorfer) se narodil v Bavorsku, přezdíván byl Bratr motlitba a téměř celý svůj život posvětil službě poutníkům, chudým a žebrákům. Blahořečen v roce 1930 papežem Piusem IX, svatořečen v 1934 roce.

Wyszków Śląski - novogotická kaple sv. Jiří postavena v letech 1822-1824, stodoly z 19. století.

niwnicaNiwnica – obec pochází ze 13. století. V roce 1297 zde zaznamenáno kostel „Podwyższenia Krzyża Świętego". Současný kostel v gotickém stylu pochází z 15. století, byl nesčetněkrát přestavován. Vedle kostela najdeme zděnou zvonici postavenou v letech 1609-1610. Mezi další památky patří kaple z 1. poloviny 19. století s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého nebo bývalý renesanční zámek postavený v roce 1618, který byl přestavěn v 1868 roce.

domaszkowiceDomaszkowice – první zmínka o obci pochází z 1136 roku, onehda jako Rucherswalde od roku 1838 pak Ritterswalde. V obci se nachází kostel sv. Jiří z 13. století, přestavěný v roce 1694, který v sobě skrývá nástěnné obrazy z přelomu 17. a 18. století. U kostela jsou fragmenty středověké zdi, vedle které stojí obrovský kající kříž spojený s vraždou kněze během invaze husitů v 15. století. Ve vsi najdeme také barokní sochu sv. Jana Nepomuckého s reliéfem na kamenném podstavci představující házení svatého do Vltavy. V lese, v blízkosti obce, je kaple sv. Anny s dalšími kaplemi Křížové Cesty z 1877 roku.

wierzbieciceWierzbięcice – stará vesnice, jejíž kořeny sahají až do 13. století. Místní kostel sv. Mikuláše pochází z poloviny 13. století. V 16. století získal renesanční věž zdobenou okrasným podkrovím. U cesty spojující Nysu s Prudnikiem najdeme dva kříže pokání. Na jednom z nich je vyrytý nápis (1623/DEN27/MARZ).

kepnicaKępnica – jedna z nejstarších obcí v nyském knížectví, která je datována do 13. století. V 1268 roce se objevuje první zmínka o pozdě románském kostele Nanebevzetí Marie Panny. Přestavěn v 18. století, postupně renomován v letech 1883 a 1958, co způsobilo téměř kompletní vyhlazení původního stylu. Ve vnější části zdi obklopující kostel byl položen kříž pokání.

starylasStary Las – obec byla uvedena v roce 1249 jako Waldow, Antiquum Waldow. Obec má novobarokní kostel sv. Martina ze 14. století. Na vrcholu u výjezdu z obce jsou pozůstatky středověkého osídlení z 13. století. V 1945 roce tudy vedla trasa pochodu smrti během odvádění osvětimských vězňů.

nowylasNowy Las – tato obec byla uvedena v roce 1249 jako Silva Nostra. Nejstarší stavbou obce je kostel sv. Hedviky (původně Marie Panny) zmíněný v 1302 roce. Současný v pozdě klasicistickém stylu byl v letech 1819-1823 přestavěn, v roce 1945 částečně spálen a opraven v roce 1949.

Charbielin – obec uvedena v roce 1263 jako vila Ludvigi a v 1268 jako Ludwigsdorff. Na rok 1302 je datována první zmínka o barokně-klasicistickém kostele, v současné době jako kostel sv. Jana Křtitele pojmenovaného v roce 1780. V lednu 1945 obcí prošel tzv. pochod smrti.

jarnoltowekJarnołtówek – obec uvedena v roce 1248 jako Arnoltowicz. Jarnołtówek je od meziválečného období znám především díky letoviskům a spoustě nádherných penzionů. Dnes je tady celá řada rekreačních středisek a agroturistických farem. Jarnołtówkem vede červená stezka z Głuchołaz na Kopę Biskupią a také modrá se žlutou stezkou směřující z Pokrzywnej. Za zmínku stojí zámek z poloviny 19. století, bývalý vodní mlýn (papírnictví), na počátku 20. století Italy postavena protipovodňová hráz nebo kostel sv. Bartoloměje z 1907 roku. Místní hřbitov skrývá obelisk připomínající návštěvu (19.07.1903) císařovny Augusty Viktorie, která se přijela podívat na zkázu povodní. V obci také do dnešního dne přetrvala spousta kapliček a křížů nedaleko silnic. V polovině 19. století bylo v podkroví pohostinství nalezeno „křeslo čarodějnice" – vytvořeno kolem roku 1650 jako mučicí nástroj. Jednalo se o třínohou stoličku z bukového dřeva, okutou železnými pásy se 150 naježenými hřebíky.

Průsmyk pod Zámeckou Horou s „Hrobem Čarodějnice" – leží na polsko-české hranici ve výšce 580 metrů nad mořem. Na východ od průsmyku je velký křemencový balvan, který je nazýván „Hrob Čarodějnice". Podle místní legendy, pod ním leží žena starosty z Janova, která byla v roce 1614 podezřívaná z čarodějnictví, za co zaplatila životem. Další legenda říká, že na tomto místě byla pohřbena jedna žena z Jarnołtówka, která spáchala sebevraždu potom, co jí podezřívali z čarodějnictví.

Skowronków – obec byla založena v roce 1786 a až do roku 1950 ležela na území Československa. V důsledku úprav polsko-československé hranice byla začleněna k obci Głuchołazy. Skowronkowem vede červená stezka na Kopę Biskupią.

Konradów – v roce 1263 byla obec zmíněná jako Villa Conradi. Je zde kostel Krále Krista z 1937 roku a řada zděných kaplí a křížů u cest.


glucholazykosciolGłuchołazy – město bylo založeno biskupem Vavřincem mezi roky 1220 a 1232 jako hraniční opevněná osada. V dokumentech se zachoval latinský a německý název města Capraecolium a Cygenhals (1249), který byl místními překládán jako Kozí Krk. Głuchołazy podléhaly vlámskému zákonu. Byly opakovaně ničené požáry a povodněmi. Město je především známo díky svým zlatým dolů. V 1683 roce se zde zastavila armáda Hieronima Lubomirského táhnoucí na Vídeň. V 19. století zde byly díky kvalitní vodě a léčivé atmosféře založeny lázně. Město si zachovává mnoho památek například: barokní kostel sv. Vavřince s raně gotickým portálem zdobeného maskami mnichů nebo částí městských hradeb s věží zvanou „Brama Górna" postavenou ve 14. století. Nicméně Głuchołazy jsou především spojovány s těžbou zlata. Ještě dnes zde najdeme zajímavé pozůstatky po těžbě zlata. K místní krajině spjaté se zlatem neodmyslitelně patří Opavské Hory. Právě tady byl v roce 1988 založen „Park Krajobrazowy Góry Opawskie". Zvláště pozoruhodné jsou malebné soutěsky Białej Głuchołaskiej, Złotego a Bystrego Potoku. Ne moc vysoké hory lákají k dlouhým procházkám mnoha turistickými trasami, během kterých stojí za povšimnutí krása přírody, tunely po těžbě zlata, zajímavá skalní uskupení či břidličné lomy.

Głuchołazy se během čarodějnických procesů proslavily tím, že obvinění nebyli upálení, ale byli pověšeni na kopci za městem. Dnes je kopec nazýván Szubieniczna Góra. Sloužil také jako hřbitov obětí, které byly vyslýchány ve sklepě dnes již neexistující radnice. S čarodějnickými procesy je i úzce spojen název skály nedaleko Szubienicznej Góry tzv. Čertí Skála (Czarcia Skała).

zlatehoryZlaté Hory – založení města je spojeno s těžbou zlata, což potvrzuje jeho předchozí název „Edelstadt". Mezi nejzajímavější památky patří Stará pošta z 1698 roku – nyní sídlo Městského Muzea, ve kterém najdeme expozici představující čarodějnické procesy na Jesenicku a výstavu týkající se historie těžby zlata, klasicistní radnice, barokní kaple sv. Kříže, Zlatorudné mlýny (hornické muzeum), zřícenina hradu Edelštejn nebo známé poutní místo Panny Marie Pomocné.

Procesy údajných čarodějnic ve Zlatých Horách začaly během třicetileté války po velké epidemii ve 30. letech 17. století. Několik obyvatel bylo obviněno za původ neštěstí. V důsledku čarodějnických procesů ve Zlatých Horách zemřelo 85 osob. Události těchto časů připomíná pamětní deska na budově Městského Muzea a pomník umístěný na místě činu.

rejvizRejvíz – horská obec, nyní část Zlatých Hor. Najdeme zde národní přírodní rezervaci o rozloze 329,14 ha. Jeho součástí jsou největší rašeliniště na Moravě ve vrcholovém pásmu, podmáčené lesy a rašelinové louky. Ve středu je aktivní bažina se dvěma vzájemně propojenými Mechovými Jezery – Malým a Velkým.

Česká Ves – vlastníky této obce byly rody Schrothů a Priessnitzů, ze kterých pocházeli zakladatelé lázní v Dolní Lipové (Johann Schroth) a Jeseníku (Vincenz Priessnitz). Mezi nejvýznamnější památky patří kotel sv. Josefa, rodinný dům Johanna Schrotha, Muzeum Auto-Moto Veteránů.
V důsledku čarodějnických procesů v České Vsi zemřelo 16 lidí. K uctění památky obětí byl na zdi obecního úřadu umístěn speciální nápis.

Jeseník – kdysi centrem biskupského majetku, dnes hospodářské a kulturní centrum regionu Jeseník. Mezi nejvýznamnější památky města patří renesanční vodní tvrz s příkopem a kamenným mostem z 16. století – dnes muzeum, kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1882, renesanční radnice, klasicistní dům z roku 1782 – tzv. mučírna, památník Priessnitza z roku 1909, rodinný dům Priessnitza v Jeseníku. Oblíbenou turistickou destinací je Křížový vrch s kaplí sv. Anny.

V letech 1622-1684 bylo v Jeseníku zabito více jak 100 lidí. Na místě výkonu byl v roce 1966 postaven kamenný památník ve tvaru velkého plamene. Na zdi tzv. mučírny, kde mněl žít poslední kat Michal Wachsmann byla umístěna pamětní tabule.

Stálá expozice v nově zrekonstruovaných prostorách sklepení Vodní tvrze v Jeseníku představuje historii rozsáhlého honu na čarodějnice, ke kterému došlo v jesenickém regionu v letech 1622-1695. Součástí nákladného technického vybavení expozice je FogScreenTM – speciální zařízení, díky němuž bude moci divák shlédnout filmové zpracování prvního čarodějnického případu na Jesenicku s Barborou Shmiedovou, promítané nikoli na plátno, nýbrž do suché mlhy.


verniroviceVernířovice – známé rekreační středisko s mnoha možností stravování a ubytování. Mezi nejzajímavější památky patří barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1727 roku, pozdě barokní kostel sv. Matouše – přestavěn do klasicistického stylu v 1. polovině 19. století. Počátky honu na čarodějnice týkající se Vernířovic začaly v Losinách a Šumperku. Právě tam byla 7. srpna 1679 upálena místní žebračka Marina Shuch, která se provinila tím, že v sobotínském kostele vyjmula při přijímání hostii z úst. V parku před Obecním úřadem stojí památník obětí čarodějnických procesů.

sobotinSobotín – najdeme zde například renesanční kostel sv. Vavřince z 1607 roku, bývalý hrad z 19. století nebo mauzoleum rodiny Kleinů z 1887 roku. Na hřbitově vedle kostela sv. Vavřince stojí památník čarodějnických procesů.

velkelosinyVelké Losiny – perla severozápadní Moravy s renesančním zámkem z konce 16. století s barokními přístavbami, nádhernou barokní zahradou, lázněmi, unikátní ruční papírnou a renesančním kostelem sv. Jana Křtitele s černokněžnými kamennými oltáři z počátku 17. století. V lázeňském parku je před pavilonem Šárka umístěn památník 36 obětí čarodějnických procesů. Na žerotínském zámku, ve kterém bylo v letech 1678-1686 vězněno, mučeno a zabito 38 nevinných obětí vyvěšeno památní desku.

rapotinRapotín – první písemná zmínka o obci pochází z roku 1391. Disponuje mnoha pamětihodnostmi – mezi ty nejdůležitější patří Kaple svatého Michala, která je drobnou památkou barokní architektury z druhé poloviny 18. století, Kostel Nanebevzetí Panny Marie – novogotická stavba z roku 1874, vedle kostela památník 7 rapotínským obětem čarodějnických procesů, kamenná čarodějnická kaple z konce 17. století. Kaple čarodějnic byly pravděpodobně postaveny příbuznými vězňů v honu na čarodějnice.

Šumperk – město bylo založeno v královských oblastech ve 13. století, úzce spjato s těžbou kovů, dnes nejvýznamnějším hospodářským a kulturním centrem severozápadní Moravy. Mezi nejzajímavější památky patří: bývalý barokní klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, bývalý hřbitovní kostel sv. Barbory s bohatými freskami, pozůstatky městských hradeb, kaple čarodějnic, památník u jezírka připomínající popravy 23 nevinných obětí během čarodějnických procesů v letech 1682-1692, na zdi budovy dávného vězení v Černohorské ulici, ve které v letech 1679-1696 vězněno, mučeno a zabito 22 obětí čarodějnických procesů byla umístěna pamětní deska věnována šumperskému děkanovi a faráři Kryštofu Aloisovi Lautnerovi, které byl upálen na Kostelním náměstí v Mohelnicích v roce 1685. K nejvýznamnějším památkám města Šumperka patří také Evropský dům setkávání, tzv. Geschaderův dův, ve kterém se v době neblaze proslulých čarodějnických procesů odehrály příběhy a osobní tragédie konkrétních šumperských obětí. Ve sklepních prostorách této památkově chráněné budovy se nachází expozice Čarodějnické procesy, ve které se dozvíte většinu informací a zajímavostí o čarodějnictví a církevní inkvizici v Jeseníkách ve 2. polovině 17. století.

Mírov – první zmínka o Mírově jako hradu pochází z roku 1266, od 1465 roku byl majetkem olomouckého biskupství. Nejdůležitější historické budovy: hrad z poloviny 13. století, barokní kostel sv. Máří Magdalény, soubor čtyř svatyň, sochy a pomníky věnované památce politických vězňů a obětem fašismu. V zámeckém parku, na místě kde byl vězněn farář Lautner, se nachází Památník obětem čarodějnických procesů.

Mohelnice – do 14. století byla majetkem metropolitní olomoucké biskupské kapituly a důležité centrum obchodu a řemesla. Město bylo během husitských válek a třicetileté války opakovaně vypáleno a zničeno. Mezi nejvýznamnější památky patří: gotický kostel sv. Stanislava z konce 16. století, městské hradby s vězením, muzeum s bohatou archeologickou sbírkou, také pomník na místě upálení kněze Lautnera nebo pamětní deska na domě čarodějnic.

Návštěvníci

423210
Dnes
Včera
Tento Týden
Minulý Týden
Tento Měsíc
Minulý Měsíc
Všechny dny
85
110
85
421750
7967
5876
423210
Adresa IP: 18.234.111.56
 
Copyright © Čarodějnická cyklotrasa po polsko - českém pohraničí
designed by sm32 STUDIO